Historický šerm jako snaha o oživení starých evropských bojových umění šahá do minulosti. Už staří gladiátoři předváděli boje předků. V 19. stol. se pak nacvičovaly i souboje dvouručními meči, vycházely knihy o historii šermu (např. Castle), soupisy vydaných šermířských pojednání (Thimm, Gelli).

V tehdejším Československu se ale v šedesátých letech na popud Eduarda Wágnera vynikající sportovní šermíři z oddílu sportovního šermu Riegel rozhodli předvádět souboje, nejprve k propagaci sportovního šermu, posléze i jako samostatná vystoupení. Vznikla první skupina historického šermu Mušketýři a bandité.

Její ukázky soubojů historickými zbraněmi měly velký úspěch a v krátké době vznikla celá řada skupin historického šermu. Objevil se nový fenomén – historický šerm jako volnočasová aktivita, jejímž cílem bylo pobavit diváka a ukázat mu krásu šermu.

Historičtí šermíři nejprve čerpali ze sportovního šermu a z toho, co viděli ve filmech. Hlavní doménou bylo období tří mušketýrů.

Postupem času se ale tato cesta ukázala jako problematická. Sportovní šerm historické šermíře poučil o tempu, vzdálenosti, nutnosti odstranit hrot atd. To je určitě dobře. Historický šerm založený pouze na sportovním šermu ale nerespektoval rozdíly, které zákonitě vyplývají z toho, že hlavním cílem v historii nebylo zasáhnout jako první a získat body, ale naopak nebýt zasažen. Dalším obrovským rozdílem jsou jinak těžké a dlouhé zbraně, což zákonitě vede k jinému stylu šermu. Přesto i v dnešní době existují skupiny, které vycházejí pouze ze sportovního šermu. O tom svědčí i skutečnost, že přes relativní dostupnost replik historických zbraní používají sportovní čepele při šermu ze 17. stol. Ohledně zbraní středověku (meče, tyčové zbraně, štíty atd.) se postoje, střehy a techniky sportovního šermu ukázaly jako takřka nepoužitelné.

Historičtí šermíři začali hledat i jiné zdroje poučení. Nejprve RNDr. Plch vydává skripta o historii šermu pro potřeby DAMU. V osmdesátých letech začal Ing. Peter Koza vyučovat svůj systém historického šermu, který vycházel z dobových škol, byl ale upraven pro potřeby volné scény.

Odtud byl jen krůček k tomu, aby začaly vznikat skupiny historického šermu, které se nezaměřovaly na scéniku, nevystupovaly před diváky, ale studovaly díla starých mistrů šermu a snažily se oživit původní evropská bojová umění samy pro sebe.

V současné době tak historický šerm lze provozovat ve třech podobách
⦁ Scénický šerm – cílem je pobavit a přežít
⦁ Rekonstrukce – cílem je poznat a nacvičit původní techniky a principy
⦁ Turnajový šerm – cílem je zvítězit v rámci pravidel bez ohledu na čistotu školy

Naše škola se zaměřuje na všechny tři podoby. Mistr školy se soustředí na rekonstrukci v její funkční podobě a scéniku, další vysoce postavení členové naší školy se zaměřují na turnajový šerm, o čemž svědčí počet vyhraných turnajů a jejich umístění v HEMA ratingu.